Letenské sady

Jedno z nejhezčích posezení na letní zahrádce s výhledem na Prahu a orosenou sklenicí piva se nachází ve východní části rozlehlého parku s travnatými plochami, vzrostlými stromy, pestrou směsicí dřevin osázenými stráněmi a s dlouhou platanovou alejí, všeobecně nazývaného Letná, jinak též Letenská pláň.

Její pětadvacetihektarová rozloha ji už v historii předurčila k „velkým“ akcím: Přemysl  Otakar II. zde uspořádal svoji korunovační slavnost, tábořila zde vojska, v nedaleké minulosti pláň vábila komunistické předáky k pořádání megalomanských prvomájových oslav a vojenských přehlídek, a i dnes se tu a tam stává dějištěm různých více či méně politických shromáždění. V roce 1990 tu sloužil papež Jan  Pavel II. mši, později se zde odehrálo také pár rockových koncertů. V posledních letech se zde ale spíše zabydluje divadelně-hudební festival Letní Letná.

V padesátých letech se však na Letnou lidé chodili dívat na tzv. frontu na maso, jinými slovy pomník diktátora J. V. Stalina, který byl největší svého druhu v Evropě. Pomník byl už dávno zbořen, dnes na jeho místě odpočítává čas metronom z dílny sochaře Vratislava Karla Nováka, ale název tomuto místu zůstal patrně už na věky. U Stalina si dávají rande milenci, scházejí se zde party mladých lidí a členitý podstavec z leštěné žuly je využíván zejména „skejťáky“ a bruslaři. Přímo pod pomníkem se nachází uzavřený, značně velký, prostor, který těsně na začátku 90. let začala využívat Linhartova nadace, která zde pořádala kulturní akce a provozovala rádio, později pojmenované jako Rádio 1. Poté bylo podzemí uzavřeno a již několik let se zvažuje, že by zde mohlo vzniknout například oceanárium. Zatím však není rozhodnuto.

Od pomníku se dá pohodlně po širokém schodišti sejít až dolů na nábřeží k Vltavě a přejít tak po Čechově mostě směrem k Pařížské ulici, kterou lze dojít až na Staroměstské náměstí.

Letenská pláň si ale drží ještě jeden primát: jde o dosud – a doufejme, že nastálo – o největší nezastavěnou zelenou plochu, kde lze trávit volný čas sportem, procházkou, uspořádat piknik a podobně.

V současné době její vzhled částečně pošramotila výstavba tunelového komplexu Blanka, který je součástí městského silničního okruhu, ale až bude tato stavba dokončena, měla by z ní být vidět snad jen část vzduchotechniky a povrch by se měl opět zazelenat.

Snahy o zastavění Letné se však objevovaly a objevují posledních sto let: z menších staveb, které byly vybudovány v minulosti a jsou spíše jakýmisi drobnými milými zastávkami v zeleném „kopci“, je třeba připomenout ve východní části Letenský zámeček, kde je umístěna restaurace s již zmíněnou letní zahrádkou, poblíž kterého stojí novorenesanční kolotoč, technická památka, dosud funkční. Je zde také jedno ze čtyř dětských hřišť, to druhé se nachází u Hanavského pavilonu, další dvě jsou poblíž tenisových kurtů, jedno směrem ke Spartě, druhé více směrem k Vltavě.

Právě tenisové kurty jsou další letenskou zajímavostí. Klub LTC Praha byl založen již roku 1904 a jeho členové hráli tenis na pěti letenských kurtech. Po první svět. válce jich pak na Letné vyrostlo celkem devět!  Budova klubu vyrostla v r. 1912 a po rekonstrukci stojí a slouží dodnes. Přes léto tu funguje skromná zahrádka s občerstvením a WC.

Na západní straně zdobí stráň svažující se k Vltavě Hanavský pavilon, také s restaurací, litinová stavba vybudovaná k Jubilejní výstavě v roce 1891, a Kramářova vila, kterou pro prvorepublikového politika Karla Kramáře vybudoval Bedřich Ohmann a dnes ji využívá premiér a vláda ČR.

Tato část Letné je spojena lávkou s Chotkovými sady vedoucími k Písecké bráně, kde je malá kavárna a pořádají se zde výstavy. Odtud lze jít dál k Letohrádku královny Anny a k Pražskému hradu. První lávka byla zbudována již v roce 1948 podle projektu Jaroslava Fragnera, novodobá konstrukce je z dílny Bořka Šípka a nahradila zdevastovanou původní.

Ještě je nutné připomenout pavilon EXPO, slavný objekt, který vzbudil tolik pozornosti a respekt k českému umění a řemeslu na světové výstavě EXPO v roce 1958 v Bruselu a který byl po skončení výstavy přemístěn také do východní části Letné, kde dlouhá léta sloužil jako ojedinělá restaurace.

Přes svou slávu však tak dlouho chátral, že bylo nakonec nutné jej uzavřít a znovuotevřen byl až po nedávné rekonstrukci, nikoli však pro veřejnost. Sídlí zde reklamní agentura, která jeho rekonstrukci financovala.

Nejen u drobných staveb ale mělo zůstat: existují plánky z 19. století, kterak prokopat Letnou, vybudovat velký „vítězný“ oblouk, pod kterým by vedla silnice, případně i tramvajové koleje. Z novodobějších plánů se naopak uvažovalo o zbudování nového fotbalového stadionu, protože ten sparťanský, který stojí hned naproti pláni, nestačí, ve zcela nedávné minulosti byla vyhlášena architektonická soutěž na výstavbu Národní knihovny na části pozemků u Špejcharu. Ostré protesty proti zastavování Letné nejen od místních občanů však ukazují, že Pražané si svůj kousek zeleně přece jen nenechají vzít. Ostatně Letné se mimochodem přezdívá také „plíce Prahy“. Tak proč jim ubírat kapacitu...?

Historie:

Letná neboli Leteň, která se vypíná nad Vltavou a tvoří ji stráň zakončená rozlehlou rovinou. Je připomínána již v 11. století, kdy král Vratislav II. věnoval toto území spolu s Bubny Vyšehradské kapitule. Její výjimečnou polohu může ilustrovat skutečnost, že zde roku 1261 uspořádal Přemysl Otakar II. korunovační slavnost. Její název (také Letná pole) zřejmě označoval prosluněné místo. Některé části byly využívány jako vinice nebo zahrady, například baron Jakub Wimmer zde měl vinici až do roku 1860. Poté byla Letná upravována krajinářským způsobem podle návrhu Františka Thomayera, do strání byly vysazovány okrasné keře, na rovinaté pláni zejména platany a další stromy.
Plocha skýtala nespočet možností, kterých využívalo po staletí zejména vojsko. Už počátkem 15. století zde tábořila vojska Zikmunda Lucemburského, novodobá historie pamatuje vrtulníky Sovětů při invazi v roce 1968.

Pod vrchem vede až do Stromovky tzv. Rudolfova štola, kterou dal vybudovat císař Rudolf II., aby přiváděla vodu z Vltavy do rybníku ve Stromovce. Dnes jde o národní technickou památku.

Při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 byla zprovozněna první pražská lanová dráha, navazující na Křižíkovu elektrodráhu vedoucí k Výstavišti.

Od 19. století vznikalo mnoho návrhů jednak na zprůjezdnění Letné směrem od Pařížské ul. (návrhy průkopů arch. Jana Kouly nebo Pavla Janáka aj.), jednak na různé typy úprav nebo zastavění obytnými či administrativními budovami. Ve 30. letech byl architektem Josefem Gočárem například zpracován plán na zastavění Letné budovou Československé státní galerie v místech dnešní otočky autobusů a se vstupem z Badeniho ulice. Ani tento, ani další návrhy nebyly realizovány kromě budov Zemědělského a Technického muzea a ministerstva vnitra, které vznikly při východním okraji pláně.

Plány na zástavbu se projednávají i v dnes, ale zatím žádný nebyl definitivně schválen. 

Zdroj informací: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, PIS, http://letenskaplan.webgarden.cz