Vyhledávání

5.5.2023 — Krajský Plán odpadového hospodářství hlavního města Prahy (POH HMP) vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství České republiky, a musí obsahovat náležitosti dané zákonem o odpadech. Součástí koncepčního dokumentu je také vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. proces SEA - Strategic Environmental Assesment) a veřejné i legislativní projednání návrhu dokumentu se zapracováním připomínek do konečné podoby Plánu předaného ke schválení vedením kraje. Aktuálně platný krajský plán navazuje na Krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy z roku 2005.

14.7.2015 —

29.10.2015 —

6.11.2007 —

14.6.2004 — Do referátu pražského radního Pavla Klegy spadá dohled nad venkovní reklamou. Od začátku příštího roku připravuje v této oblasti některé změny.

17.2.2005 —

1.4.2010 —

18.10.2001 —

3.2.2015 — Rozpočet hl. m. Prahy pro letošní rok byl sestaven jako fakticky přebytkový, díky tvorbě rezervy na dluhovou službu v rozsahu 500 mil. Kč. Rada hl. m. Prahy nadále směřuje k ukončení rozpočtového provizoria k 28. únoru 2015.

12.4.2022 — Hlavní město a stát finišují jednu z historicky největších směn svých nemovitostí. Transakce se týká budov a pozemků v hodnotě přesahující dohromady čtyři miliardy korun. Praha a Česká republika, zejména pak Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), se dohodly na směně konkrétních budov a pozemků po dvou letech jednání. Předmětem směny je například Nemocnice Na Bulovce, Kasárna Karlín či nemocnice Na Homolce.

9.10.2019 — Hlavní město a Městská část Praha 1 připravují vznik Metropolitní nemocnice Na Františku. Provoz stávající Nemocnice Na Františku by mělo od 1. ledna 2020 převzít hlavní město, s městskou částí nyní hledá nejvhodnější variantu majetkoprávního uspořádání. Na základě analýzy zdravotních služeb navrhuje radní Milena Johnová v nemocnici zřídit lékařskou pohotovost s lékárnou, oddělení ARO a urgentní příjem.

18.2.2016 — Stejně jako další evropské metropole také Praha se potýká s nárůstem dopravy, což s sebou přináší negativní vlivy, jako jsou například kolony, zhoršená kvalita ovzduší nebo zvýšení hluku. Jen samotná výstavba nových komunikací nestačí a není možná ve všech lokalitách intravilánu města. V současné době se nabízejí dvě základní možnosti, jak se s tímto negativním stavem alespoň částečně vypořádat. Prvním způsobem je nastavený represivní zákaz vjezdu některých vozidel do určitých částí metropole, a druhým je připravit vozidlům co možná nejplynulejší průjezd a tím negativní dopady omezovat.