Regulace venkovní reklamy

Zdůvodnění právní úpravy a právní úprava samotná:

Pražská památková rezervace jako jedna z největších městských rezervací na světě, zapsaná od r. 1992 v Seznamu světového dědictví UNESCO, představuje nejen z hlediska plochy, ale zejména množstvím památkových objektů ojedinělý soubor historických hodnot, který vyžaduje zvýšenou ochranu. Nejen v tomto historickém jádru města, ale i v jeho okolí, je reklama často vnímána jako nesourodý prvek, který v takovém území velké kulturní a historické hodnoty může působit rušivě, resp. určité formy realizace reklamy jsou obecně vnímány spíše negativně. Proto reklamu ve městě nelze ponechat neregulovanému působení a bylo třeba vytvořit alespoň zásadní pravidla pro citlivou aplikaci reklamních sdělení s důrazem na použitou technologii jejich nosičů – komunikačních médií.

Vzhledem k nutnosti uvedenou problematiku řešit a ve snaze, aby se reklama v Praze nešířila mnohdy živelným způsobem obtěžujícím okolí, nezpůsobovala znečišťování okolí následným odhazováním rozdávaných letáků a nabídek a nehyzdila památkově chráněné objekty, využilo hlavní město Praha zákonné zmocnění, dané zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Rada hlavního města Prahy se usnesla dne 29. 11. 2005 vydat citované nařízení, jako nástroj, jímž by bylo možno reklamu realizovanou mimo provozovny kromě stavebních a památkových předpisů v centrální části Prahy regulovat a ovlivňovat. K 1. 7. 2024 pak nabývá účinnosti aktuální novela, která významně rozšiřuje územní působnost a stanoví tři pásma odlišné regulace. Novela byla publikována jako nařízení č. 7/2024 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení č. 26/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu, ve znění pozdějších předpisů.

V zájmu zachování vzhledu veřejného prostoru v památkově chráněném území a lokalitách přilehlých, na něž se vztahuje působnost nařízení, zvýšení povědomí širší veřejnosti a podnikatelů o této problematice a také pro větší transparentnost procesu státního dozoru byl vypracován tento materiál Odborem živnostenským a občanskosprávním Magistrátu hlavního města Prahy, kterému je dohled nad touto problematikou dle uvedeného nařízení a zákona o regulaci reklamy svěřen.

Materiál si pak klade za cíl přiblížit jednotlivá ustanovení nařízení a používané pojmy, které je třeba vykládat v kontextu a s odkazem na další platné předpisy.

Kde a jakou reklamu nařízení zakazuje?

Schválené znění, které nabývá účinnosti dne 1. 7. 2024, po vyhodnocení dosavadní úpravy rozšiřuje prostorové působení zákazu pro některá komunikační média na tři oblasti s odlišným stupněm regulace. Při novelizaci bylo navrhováno zachování nejpřísnější regulace na území památkové rezervace v hlavním městě Praze, kdy v zájmu sjednocení právního prostředí zůstane zachováno dotčené území tak, jak je vymezeno nařízením vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, tedy bez území, doplněných na základě vývoje v minulých letech. Druhé pásmo, tedy území se stále velmi přísnou regulací, je nově vymezeno oblastí památkových zón, a to pouze těch, které přiléhají k území památkové rezervace v hlavním městě Praze, aby zůstal zachován princip, kdy směrem k okraji města je postupováno od nejpřísnější k méně přísné regulaci zakázaných reklamních komunikačních médií. Oblast dotčených památkových zón je pro každou z nich zcela jasně vymezena obecně závaznými vyhláškami. Třetí pásmo pak bylo stanoveno následovně: „Šíření reklamy komunikačními médii podle § 3 písm. c) a g) na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle stavebního zákona se na zbylém území hlavního města Prahy zakazuje. Zákaz šíření reklamy komunikačními médii podle § 3 písm. g) se nevztahuje na ta komunikační média, jež nejsou nasvícena, jsou umístěna na slepých štítových stěnách a slepých fasádách budov a nepřekračují jejich obrys“.

Pro přesnost uvádíme text nové právní úpravy s vymezením 3 oblastí, jichž se nová úprava dotýká.

1) Šíření reklamy komunikačními médii podle § 3 písm. a) až h) na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle stavebního zákona se na území památkové rezervace v hlavním městě Praze  zakazuje. (§1 odst. 1 nařízení)

2) Šíření reklamy komunikačními médii podle § 3 písm. a), b), c) a g) na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle stavebního zákona se na:

a) území památkové zóny "Vinohrady, Žižkov, Vršovice" v městských částech Praha 2, Praha 3 a Praha 10),

b) území památkové zóny "Nusle" v městských částech Praha 2 a Praha 4),

c) území památkové zóny "Karlín" v městské části Praha 8),

d) území památkové zóny "Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice" v městských částech Praha 6 a Praha 7),

e) území památkové zóny "Smíchov" v městské části Praha 5),

 f) území památkové zóny "Vilová kolonie Ořechovka" v městské části Praha 6) zakazuje. (§1 odst. 2 nařízení)

3) Šíření reklamy komunikačními médii podle § 3 písm. c) a g) na veřejně přístupných místech mimo provozovnu jiným způsobem než prostřednictvím reklamního nebo propagačního zařízení zřízeného podle stavebního zákona se na zbylém území hlavního města Prahy zakazuje (s výjimkou komunikačních médií, jež nejsou nasvícena, jsou umístěna na slepých štítových stěnách a slepých fasádách budov a nepřekračují jejich obrys.

Mapové znázornění oblastí vymezených v odstavcích 1 a 2 je obsaženo v příloze k tomuto nařízení. Oblast 3 není v mapovém znázornění barevně vyznačena.

Interaktivní mapa

 

Veřejně přístupným místem mimo provozovnu (dále jen „veřejně přístupné místo") se pro účely tohoto nařízení rozumí prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. (§1 odst. 5 nařízení)

Co je reklama, na kterou se nařízení vztahuje?

Reklamou se dle zákona o regulaci reklamy rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. V současné judikatuře soudů se uvádí, že reklama se může vyskytovat v podobách velmi rozmanitých, a proto se pojem reklamy v žádném případě neomezuje na její tradiční podoby. Jako reklamu vyhodnotily soudy i užívání názvu domény, která odkazuje na některé výrobky nebo některé služby či na obchodní firmu, neboť dle jejich názoru je nutno toto považovat za formu sdělení, jež je určeno případným spotřebitelům a vybízí je k tomu, aby pod tímto názvem nalezli internetovou stránku vztahující se k uvedeným výrobkům nebo službám či k uvedené společnosti.

Co znamenají další pojmy a termíny, uvedené v nařízení?

Veřejně přístupným místem se pro účely tohoto nařízení rozumí prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

Termín mimo provozovnu je dovozen na základě stavebních předpisů „Pokud neslouží celá stavba podnikání, vztahuje se vymezení účelu užívání jen k určitému ohraničenému prostoru. Ten je vymezen stropem, podlahou, stěnami a okenními a dveřními prvky.“ Místem, kde je reklama šířena, je tedy třeba chápat místo, kde je umístěn resp. distribuován komunikační prostředek, kterým je reklama šířena, je-li tedy tento prostředek umístěn v provozovně, není tato reklama šířena mimo provozovnu (např. vnitřní strana okna, výlohy). Je tedy omezen rozsah a některé formy reklamy prováděné mimo provozovnu, nikoliv reklama, která je mimo provozovnu pouze smyslově vnímatelná a je umístěna uvnitř provozovny.

Reklamním nebo propagačním zařízením zřízeným podle zvláštního právního předpisu je zařízení, definované v ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.

Pražská památková rezervace je vymezena v nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze.

Památkové zóny vymezuje vyhláška č. 10/1993 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení částí území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany, a vyhláška č. 15/1991 Sb. hl. m. Prahy, o prohlášení části území hlavního města Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany.

V jaké době je reklama zakázána?

Reklama podle § 1 odst. 1 je zakázána od 0.00 hodin do 24.00 hodin. (§ 2 nařízení)

Co může být komunikačním médiem a která komunikační média jsou zakázána?

Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, jejichž demonstrativní výčet je v nařízení uveden.

Komunikačními médii, kterými nesmí být šířena reklama na veřejně přístupných místech, jsou: (§ 3 nařízení)

 

a) letáky, navštívenky, vizitky, brožury, katalogy a jiné obdobné tištěné propagační materiály šířené vůči neznámému adresátovi

Jedná se o jakékoli šíření letáků, navštívenek a vizitek, tedy i rozdávání kolemjdoucím, zasunování pod stěrače aut, umístění svazků letáků na veřejně přístupných místech k dobrovolnému odběru apod. Nejde o případy soukromého předávání vizitek např. při setkání osob na veřejném prostranství.

 

b) plakáty z jakéhokoli materiálu, fólie s potiskem, kromě fólií na dopravních prostředcích, dále tabule, tyče, pulty, či jiné konstrukce a zařízení, ať pohybující se, nesené, stojící, opřené či zavěšené, včetně jejich osvětlení, upoutané balóny nebo jiné tvary a plovoucí předměty,

Běžná komunikační média, jimiž bývá reklama obvykle šířena, bez ohledu na to, zda se jedná o reklamu statickou nebo pohybující se. Zařazeny zde jsou i další možné předměty či části budov, na nichž by bylo možno reklamu umístit – např. odpadkové koše, portály, výkladce, štíty, výstrče, tj. zařízení (desky, cedule, plastická vyobrazení) umístěné kolmo k fasádě domů směrem do ulice. Smyslem této úpravy je dále zajištění co možná nejméně rušivého vzhledu provozoven, které se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkových zónách. Instalace např. reklamních plakátů, (polepů, fólií aj.) na vnější stranu výkladců, oken, vstupních dveří, vývěsních štítů apod. s sebou nese možnost jejich poškození vinou povětrnostních vlivů, prachu, slunečního záření, sprejerů, či jiných projevů vandalismu. Vynaložené prostředky podnikatelem tak následně nepřinesou požadovaný efekt a naopak působí do prostředí velmi rušivě. Naproti tomu instalace stejných reklamních sdělení z vnitřní strany nepředstavuje dle sdělení reklamních agentur pro podnikatele zvýšené náklady, jejich ochrana je zajištěna a zároveň vede podnikatele, případně jejich zaměstnance, k zajištění čistoty vnějších ploch.

Zakázaná komunikační média byla novelou rozšířena o stojící, zejména s ohledem na vývoj v dané oblasti, kdy spolu s rozvojem nových technologií, původní prostor, který byl vymezen pro „reklamní stojky typu A“, je pravidelně zneužíván pro instalaci řady nových zařízení, ať již se jedná o stojany, v nichž jsou upevněny různé reklamní poutače z textilií, plastů, fólií, plakáty apod. Zároveň dochází ke geometrickému nárůstu poutačů nejen u jednotlivých provozoven, ale i v přilehlých částech veřejného prostoru. V neposlední řadě je na místě zohlednit snahy o dosažení bezbariérového prostoru, vstřícného nejen k osobám se zrakovým či tělesným postižením, ale rovněž k osobám s dětskými kočárky, dětem a k osobám v pokročilém věku.  

 

c) dodatečné konstrukce na dopravních prostředcích prezentující reklamu jakýmkoli způsobem

Zakázaným komunikačním médiem je konstrukce na dopravních prostředcích, tzn., že například na reklamy umístěné na dopravních prostředcích přímo, bez přídavné konstrukce – nalepené reklamní folie a reklamy na prostředcích městské hromadné dopravy a uvnitř dopravních prostředků se zákaz nevztahuje.

 

d) zařízení šířící reklamu zvukem či obrazem, s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání

Mezi zakázaná reklamní média jsou zařazeny tlampače, reproduktory, obrazovky, displeje, monitory apod., pokud se nejedná právě o šíření rozhlasového a televizního vysílání.

 

e) dopravní prostředky, umístěné na veřejně přístupném místě za účelem šíření reklamy nebo dopravní prostředky, u nichž je hlavním účelem jízdy šíření reklamy

Smyslem zařazení dopravních prostředků mezi reklamní media je postihnout trvale či dlouhodobě zaparkovaná vozidla, která nesou reklamní sdělení, neslouží původnímu účelu a zabírají parkovací místa. Dále jsou zde zařazena jedoucí vozidla, jejichž účelem není doprava zboží či osob, ale pouze reklamní prezentace. Termín dopravní prostředky zahrnuje motorová i nemotorová vozidla, dále také zvláštní vozidla, tzn. zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, pracovní stroje samojízdné, pracovní stroje přípojné, nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou, vozíky pro invalidy s motorickým pohonem a ostatní dopravní prostředky, jako lodě, kolejová vozidla, letadla apod.

 

f) reklamní periodický tisk

Obdobně jako v případě šíření letáků a jiných propagačních materiálů je účelem ochrana před živelným způsobem, obtěžujícím okolí, který má mnohdy za následek znečišťování okolí následným odhazováním rozdávaných tiskovin.

 

g) převěsy a plachty z jakéhokoliv materiálu, kromě těch, které jsou umístěny pouze na stavebním lešení stojícím na přiléhající pozemní komunikaci po dobu provádění stavebních prací na objektu, který kryjí, pokud tyto převěsy a plachty zároveň zobrazují tento objekt a plocha vlastní reklamy nečiní více než 20 % celkové plochy převěsu nebo plachty

 

Zejména velkoformátové převěsy a plachty z jakéhokoli materiálu působí v centru města velmi rušivě. Zároveň je však třeba vzít v potaz tu skutečnost, že při opravách a rekonstrukcích budov a jiných staveb může plachta plnit funkci ochrannou, proto jsou z režimu nařízení vyňaty pouze ty, které jsou umístěny na stavebním lešení stojícím na přiléhající komunikaci po dobu provádění stavebních prací na objektu, který kryjí. Pokud tyto převěsy a plachty zároveň zobrazují tento objekt a plocha vlastní reklamy nečiní více než 20 % celkové plochy převěsu nebo plachty, může takový způsob přispět k záchraně a financování oprav zejména historických budov a objektů.

 

h) reklamní převleky, do nichž jsou oblečeny osoby, které se pohybují nebo postávají.

Vztahuje se na všechny reklamní převleky, které slouží k upoutání pozornosti kolemjdoucích osob a jejichž hlavním účelem je přimět případné spotřebitele obrátit jejich pozornost k určité provozovně či produktu. 

Na jakou reklamu se nařízení dále nevztahuje?

Zákaz šíření reklamy se nevztahuje na

a) charitativní akce, prezentace politických stran a hnutí,

b) shromáždění, pouliční průvody a manifestace svolané podle zvláštního právního předpisu,

(§ 4 nařízení)

Jaké jsou sankce za porušení nařízení?

Šířením zakázané reklamy se lze dopustit přestupku dle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, kdy příkazem na místě lze uložit pokutu do výše 10 000,- Kč, ve správním řízení pokutu do výše 2 000 000,- Kč.

Přílohy:

• Nařízení, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu
• Mapový podklad
• Interaktivní mapa