Odpadní voda
Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005
(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005)
Legislativní požadavky na čištění odpadních vod v ČR
Pro státy v EU je závazná Směrnice Rady Evropského hospodářského společenství z 21. 5. 1991 „o čištění městských odpadních vod“ (91/271/EHS). V ČR dochází k harmonizaci předpisů ve vodním hospodářství se směrnicemi EU na základě vodního zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen vodní zákon), který nabyl účinnosti 1. 1. 2002, a několikrát byl již novelizován. Dle § 38 odstavce 5 vodního zákona spadá stanovení hodnot přípustného znečištění pro vypouštění odpadních vod do vodních toků do kompetence vlády ČR, která stanoví přípustné hodnoty svým nařízením.
Proto dne 29. 1. 2003 schválila vláda s účinností od 1. března 2003 nové nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
Pro orientaci v problému porovnejme v imisních standardech nároky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (dále jen NV 61) a Směrnice EU na jakost vypouštěných odpadních vod.
Tab. Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod dle nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb.
| Velikost zdroje (EO) | BSK5 [mg.l-1] |
CHSKCr [mg.l-1] |
NL [mg.l-1] |
N-NH4+ [mg.l-1] |
Ncelk* [mg.l-1] |
Pcelk* [mg.l-1] |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| p | m | p | m | p | m | p | m | p | m | p | m | |
501–2000 |
30 |
60 |
125 |
180 |
35 |
70 |
– |
– |
– |
– |
– |
– |
2001–10 000 |
25 |
50 |
120 |
170 |
30 |
60 |
15 |
30 |
– |
– |
– |
– |
10 001–100 000 |
20 |
40 |
90 |
130 |
25 |
50 |
– |
– |
15 |
20 |
2 |
6 |
Nad / Over 100 000 |
15 |
30 |
75 |
125 |
20 |
40 |
– |
– |
10 |
20 |
1 |
3 |
* Hodnoty „p“ jsou přípustné koncentrace a mohou být překročeny v povolené míře, kterou udává příloha č. 5 NV 61 (cca v 10% hodnocení). Hodnoty „p*“ pro Ncelk* a Pcelk* jsou roční průměry. Hodnoty „m“ jsou nepřekročitelné maximální koncentrace.
Tab. Směrnice EU 91/271/EHS
| Zdroj znečištění (EO) | BSK5 [mg.l-1] |
CHSKCr [mg.l-1] |
NL [mg.l-1] |
Ncelk* [mg.l-1] |
Pcelk* [mg.l-1] |
|---|---|---|---|---|---|
2000–10 000 |
25 |
125 |
60 |
– |
– |
10 001–100 000 |
25 |
125 |
35 |
15 |
2 |
Nad 100 000 |
25 |
125 |
35 |
10 |
1 |
* Pouze pro citlivé oblasti a hodnotí se roční průměr. Hodnoty ostatních ukazatelů mohou být překročeny v povolené míře. Míra překročení je stejná, jako u NV 61, které tabulku překročení převzalo ze směrnice EU. Nepřekročitelná maxima mohou dosahovat dvojnásobku uvedených hodnot.
Z uvedených tabulek je patrné, že požadavky na vypouštěné znečištění v odpadních vodách ve směrnici EU jsou mírnější nežli v ČR. Lze konstatovat, že NV 61 paušálně zavedlo velmi přísné limity, a čistírny s větší kapacitou než 10 000 ekvivalentních obyvatel, které by vyhověly požadavkům Směrnice Rady č. 91/271/EHS (bez citlivých oblastí) budou muset být podle NV 61 rekonstruovány. Výhoda Směrnice EU 91/271/EHS spočívá v tom, že umožňuje vymezit svým členským státům priority v ochraně vod vyhlášením tzv. „citlivých oblastí“ a postupovat při jejich revizích každé čtyři roky i podle ekonomických možností.
O tuto výhodu „postupovat dle ekonomických možností“ však občany ČR připravila vláda svým nařízením, když NV 61 do „citlivých oblastí“ zahrnulo celé území České republiky. Podmínky tohoto NV musí všechny čistírny v ČR splňovat nejdéle do 31. 12. 2010.
Odvádění a čištění splaškových vod
Centrální kanalizační síť byla v Praze založena na počátku minulého století jako jednotná, která odvádí směs splaškové a dešťové vody jedním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a dešťové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV). Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu nebo v rekonstrukci další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (celkem 24), do kterých ústí povětšinou splašková kanalizační síť (jednotnou síť mají pouze 3 čistírny) a slouží malým městským částem, které v minulosti byly samostatnými obcemi.
V současné době ÚČOV nesplňuje velmi přísné požadavky na vypouštěné znečištění v ukazatelích celkového dusíku a celkového fosforu dle nového NV 61. Protože Intenzifikace ÚČOV – etapa Ia. byla projektována v roce 1994 na limity vypouštěného znečištění podle tehdy platného nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., které z dusíkatých sloučenin limitovalo jenom amoniakální dusík, udělil dne 22. 11. 2000 vodoprávní úřad povolení k vypouštění z ÚČOV do 31. 12. 2005. Ke splnění NV 61 se připravuje nová investice do pražské Ústřední čistírny odpadních vod, proto vydal vodoprávní úřad dne 23. 6. 2005 rozhodnutí o prodloužení doby stávajícího povolení.
Povolené hodnoty Odborem výstavby MHMP č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr dne 22. 11. 2000 pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy do toku Vltavy v říčním kilometru 43,3 jsou uvedeny v následujících tabulkách:
Tab. Povolená množství vypouštěných odpadních vod
| Q24 | Qden | Qmax | Qrok | |
|---|---|---|---|---|
ÚČOV Praha |
6,0 m3.s-1 |
7,0 m3.s-1 |
8,2 m3.s-1 |
189 216 000,0 m3.rok-1 |
Hodnota Qmax platí pouze po dobu jedné hodiny
Tab. Povolené hodnoty vybraných ukazatelů
| BSK5 [mg.l-1] |
CHSKCr [mg.l-1] |
NL [mg.l-1] |
N-NH4+ [mg.l-1] |
Pc [mg.l-1] |
Nanorg [mg.l-1] |
|||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| p | m | p | m | p | m | p | m | p | m | p | m | |
ÚČOV Praha |
20 |
40 |
80 |
140 |
25 |
70 |
12 |
18 |
1,8 |
4 |
22 |
32 |
Pro zimní období |
18 |
32 |
27 |
40 |
||||||||
m = maximálně přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých vzorků vypouštěných odpadních vod
p = přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod
V roce 2004 byl provoz ÚČOV ovlivněn opravami značného rozsahu, celoročním problémem byl i špatný technický strav nízkotlakých dmychadel vzduchu. K vyřešení problému dodávky vzduchu do aktivačních nádrží se připravuje rekonstrukce dmychárny. Kalové hospodářství mělo od února 2004 soustavné potíže se šnekovými dopravníky na transport odvodněného kalu do sil a kal byl provozovatel nucen sypat na volnou plochu, což z hlediska ochrany ovzduší bylo hodnoceno jako havarijní stav. Koncem listopadu 2004 došlo k explozi na sile č. 1 a smrtelnému úrazu při provádění havarijní opravy externím dodavatelem. K maximálnímu využití energie z bioplynu byla ve druhém pololetí zahájena instalace 5 kogenerační jednotky.
Přes výše popsané problémy bylo roční vypouštěné znečištění z ÚČOV nižší než v roce 2003 a výrazně nižší než povolené vypouštěné množství znečišťujících látek ve všech ukazatelích.
Tab. Povolená a vypouštěná roční množství znečišťujících látek z ÚČOV Praha, za rok 2004
| ÚČOV Praha | BSK5 [t.rok-1] |
CHSKCr [t.rok-1] | NL [t.rok-1] |
N-NH4+ [t.rok-1] |
Pc [t.rok-1] |
Nanorg [t.rok-1] |
|---|---|---|---|---|---|---|
Povolené |
2 838,2 |
13 245,1 |
3 784,3 |
1 892,2 |
238,8 |
3 784,3 |
Vypouštěné |
803,0 |
5 230,0 |
1 380,0 |
640,0 |
138,0 |
2 546,0 |
Hodnoty jsou převzaty z ročenky: Vyhodnocení provozu ÚČOV za rok 2004, PVK, a. s., Praha 2005
Vypouštěné znečištění z ÚČOV není jediným zdrojem znečištění recipientů. Jak již bylo vpředu uvedeno jednotný kanalizační systém v době dešťových přívalů odděluje část smíšené dešťové vody se splašky přímo do recipientů. Avšak v celkové roční bilanci vypouštěného znečištění není podíl toto znečištění významný.
Tab. Maxima a dosahované průměry na ÚČOV v období roku 2004
| Ukazatel kvality [mg.l-1] |
Přítok ÚČOV (max) |
Odtok ÚČOV (max) |
Přítok ÚČOV | Odtok ÚČOV |
|---|---|---|---|---|
| průměr 2004 | průměr 2004 | |||
BSK5 |
400,0 |
24,7 |
237,6 |
6,40 |
CHSK |
1 100,0 |
141,3 |
612,9 |
41,70 |
Nerozp. látky |
1 080,0 |
80,0 |
393,0 |
11,00 |
N-NH4 |
54,1 |
25,5 |
29,7 |
5,10 |
Nanorg |
54,8 |
34,3 |
30,9 |
18,00 |
Nc |
71,2 |
34,5 |
54,5 |
20,30 |
Pc |
11,0 |
2,6 |
7,7 |
1,05 |
Zdroj: PVK, a. s.
Průměrný přítok odpadních vod na ÚČOV činil v roce 2004 – 3,97 m3.s-1, což v porovnání s ročními průměry předcházejících let znamená sice mírný, ale trvalý pokles.
Produkované znečištění, které odchází v odpadních vodách na ÚČOV je limitováno kanalizačním řádem. PVK, a. s. má zřízen útvar, který kontroluje producenty z hlediska dodržování kanalizačního řádu.
Tab. Výsledky kontroly dodržování kanalizačního řádu, 1999–2004
| Odvětví | Počet odebraných vzorků | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | |||||||
| Celk. | Překr.. | Celk. | Překr.. | Celk. | Překr. | Celk. | Překr.. | Celk. | Překr.. | Celk. | Překr.. | |
Strojírenství |
144 |
36 |
163 |
111 |
200 |
116 |
236 |
98 |
295 |
134 |
383 |
122 |
Chemie |
60 |
28 |
61 |
39 |
86 |
28 |
89 |
37 |
56 |
17 |
66 |
22 |
Energetika |
21 |
4 |
19 |
6 |
31 |
11 |
12 |
1 |
11 |
1 |
5 |
1 |
Potravinářství |
60 |
24 |
52 |
27 |
63 |
31 |
74 |
33 |
34 |
29 |
61 |
31 |
Polygrafie |
8 |
2 |
7 |
3 |
10 |
7 |
17 |
7 |
6 |
1 |
12 |
5 |
Ostatní |
87 |
18 |
82 |
31 |
129 |
51 |
244 |
114 |
24 |
7 |
42 |
33 |
Celkem |
380 |
112 |
384 |
217 |
519 |
244 |
672 |
290 |
426 |
189 |
569 |
214 |
% |
30 |
57 |
47 |
43 |
44 |
38 |
||||||
Zdroj: PVK, a. s.
Z tabulky je patrné, že PVK, a. s. zvýšila v roce 2004 počet kontrolovaných subjektů o 33 %, a i když je % překročení z kontrolovaných vzorků nižší než v roce 2003, celkový počet překročení potvrzuje stále trvající značnou nekázeň jednotlivých producentů v plnění vodohospodářského povolení a dodržování kanalizačního řádu.
Tab. Obsah vybraných kovů ve vyhnilém lisovaném kalu z ÚČOV v letech 1996–2004 v porovnání s rokem 1989 [mg.kg-1]
| Rok | Chrom | Olovo | Měď | Zinek | Kadmium | Nikl | Kobalt | Rtuť |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1989 |
742,0 |
400,0 |
713,0 |
2 333,0 |
22,8 |
121,0 |
– |
|
1996 |
128,4 |
216,0 |
356,7 |
1 681,0 |
4,9 |
75,6 |
74,0 |
4,9 |
1997 |
73,1 |
191,8 |
338,1 |
1 395,0 |
5,3 |
58,4 |
5,2 |
2,7 |
1998 |
79,6 |
125,1 |
326,2 |
1 198,0 |
4,2 |
46,5 |
5,5 |
2,6 |
1999 |
149,6 |
93,3 |
266,0 |
1 144,0 |
4,0 |
42,0 |
8,9 |
3,9 |
2000 |
193,0 |
89,0 |
308,0 |
1 314,0 |
5,1 |
41,1 |
10,1 |
4,4 |
2001 |
227,0 |
81,0 |
298,0 |
1 612,0 |
3,8 |
46,5 |
9,3 |
3,8 |
2002 |
311,0 |
83,0 |
322,0 |
1 544,0 |
3,6 |
55,3 |
9,8 |
3,1 |
2003 |
271,0 |
119,0 |
359,0 |
2 424,0 |
6,7 |
67,2 |
8,7 |
4,0 |
2004 |
143,0 |
49,0 |
203,0 |
1 819,0 |
1,7 |
43,0 |
6,8 |
1,7 |
Max 2004 |
1 100,0 |
84,0 |
300,0 |
5 000,0 |
3,7 |
150,0 |
16,0 |
8,8 |
Limit dle TNV |
1 000,0 |
500,0 |
1 200,0 |
3 000,0 |
13,0 |
200,0 |
– |
10,0 |
Vyhláška č. 382/01 Sb. |
200,0 |
200,0 |
500,0 |
2 500,0 |
5,0 |
100,0 |
– |
4,0 |
Poznámka: Pro informaci jsou uvedeny limitní hodnoty vybraných kovů pro použití kalů:
a) na výrobu průmyslových kompostů dle ČSN 465735, účinnost od 1. 6. 1991,
b) do zemědělské půdy dle vyhl. č. 382/2001 Sb., účinnost od 1. 1. 2002 – udávány jsou mezní koncentrace.
Zdroj: PVK, a. s.
Ve výše uvedené tabulce jsou uváděny v jednotlivých letech hodnoty ročních průměrů. Vzhledem k tomu, že Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, stanovuje mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek pro aplikaci na zemědělskou půdu uvádíme pro ilustraci i maxima zjištěná v roce 2004. Z uvedených hodnot je patrné, že problematické by bylo použití kalů jak v zemědělství, tak při výrobě průmyslových kompostů pro zjištěná maxima u chromu, zinku a niklu.