Ovzduší - Souhrnné informace, statistiky, další zdroje informací

Vybrané grafy a mapy ke stavu ovzduší v Praze

Obr. 1: Průměrný roční index kvality ovzduší (2022)

Zdroj: IPR Praha / ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.

Obr. 2: Suspendované částice PM10, průměrné roční koncentrace (2022)

Zdroj: IPR Praha / ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.

Obr. 3: Zastoupení četností jednotlivých stupňů indexu kvality ovzduší (IKO) na stanicích v aglomeraci Praha v roce 2021

Zdroj: ČHMÚ

Obr. 4: Emise z automobilové dopravy – vybrané polutanty, 2021

Zdroj: IPR Praha / ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.

 

Podrobné informace z ročenek Praha životní prostředí, elektronických zpráv o ŽP v Praze a dalších publikací


 

Informace za rok 2021

Informace za rok 2020

Informace za předchozí roky

 

Stav ovzduší v Praze - stručná textová shrnutí, základní trendy

stručná shrnutí stavu a trendů zpracovaná v rámci ročenek a zpráv Praha životní prostředí

2021

Hlavní město patří dlouhodobě k oblastem s vyšší mírou znečištění ovzduší. Hlavními zdroji znečištění ve městě jsou doprava a lokální topeniště na tuhá paliva provozovaná převážně v zástavbě starších rodinných domů. V roce 2021 se doprava podílela na celkových emisích oxidů dusíku (NOx) 71,9 %. V porovnání s desetiletým průměrem 2011–2020 panovaly v Praze v roce 2021 standardní rozptylové podmínky. Na území hl. m. Prahy nebyla v tomto roce vyhlášena regulace, varování ani smogová situace.

Roční imisní limity pro PM10 a PM2,5 nebyly v roce 2021, stejně jako v předchozích letech, překročeny na žádné ze stanic relevantních pro hodnocení ročních průměrných koncentrací. K překročení imisního limitu nedošlo ani na dopravních lokalitách, pro které býval v předešlých letech výskyt nadlimitních koncentrací typický. Koncentrace v roce 2021 byly v tomto období na druhé nejnižší úrovni po roce 2020, který byl z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Vyšších koncentrací suspendovaných částic PM10 a PM2,5 bylo dosahováno v chladném období roku, kdy obecně dochází k vyšším emisím tuhých znečišťujících lá­tek (TZL) v důsledku vytápění, vyšším emisím z dopravy a také k výskytu méně příznivých meteorologických podmínek pro rozptyl látek v ovzduší. V roce 2021 byly nejvyšší koncentrace PM10 a PM2,5 naměřeny v únoru, kdy panovaly mírně nepříznivé až nepříznivé podmínky. V únoru byly v několika dnech zaznamenány zvýšené koncentrace PM10 na celém území ČR i v souvislosti s přenosem písečných částic ze Sahary.

K nejvyššímu počtu překročení hodnoty 24hodinového imisního limitu došlo na dopravních stanicích Praha 10-Vršovice, Praha 10-Průmyslová a Praha 9-Vysočany, a městské pozaďové stanici Praha 1-nám. Republiky.  Nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace PM10 byly v roce 2021 naměřeny na stanicích Praha 10-Vršovice (22,1 μg⋅m−3), Praha 8-Karlín (22,1 μg⋅m−3) a Praha 10- Průmyslová (22,1 μg⋅m−3).

Vývoj koncentrací NO2 na jednotlivých typech stanic vykazuje od roku 2011 setrvale pozvolný pokles. V roce 2021 lze však pozorovat mírný nárůst koncentrací, který v případě 19. nejvyšší hod. koncentrace NO2 znamenal nárůst do 10 % a v případě ročních průměrných hodnot činil nárůst cca 3 %. I přes tento nárůst nebyla v roce 2021 překročena hodnota hodinového imisního limitu NO2 na žádné stanici relevantní pro hodnocení. V roce 2021 nebyl podruhé v řadě překročen ani roční imisní limit pro NO2. Vyšší koncentrace NO2 se tradičně vyskytovaly v blízkosti frekventovaných komunikací s vyšší zástavbou, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Nejvyšší hodnoty roční průměrné koncentrace NO2 byly zaznamenávány na stanici Praha 9-Vysočany (hot spot) v souvislosti s vysokou intenzitou dopravy v bezprostřední blízkosti stanice.

Na žádné hodnocené lokalitě nebyl v roce 2021 překročen imisní limit pro benzo[a]pyren. Nejvyšší roční průměrní koncentrace byla zaznamenána na stanici Praha 10-Šrobárova. V meziročním srovnání došlo k nepatrnému nárůstu koncentrací benzo[a]pyrenu. Imisní limit pro benzo[a]pyren není na monitorovacích stanicích v Praze překračován od roku 2015.

V roce 2021 (v průměru za 3 roky 2019–2021) nebyl překročen imisní limit pro přízemní ozon na žádné ze šesti hodnocených stanic na území aglomerace. K nejvyššímu počtu překročení hodnoty imisního limitu na městské pozaďové stanici Praha 5-Stodůlky (20×), na předměstské pozaďové Praha 6-Suchdol (20×) a na předměstské pozaďové Praha 4 Libuš (16×). Rok 2021 se na počtu překročení za hodnocené tři roky 2019–2021 na všech pražských stanicích podílel nejméně. K překročení prahové hodnoty 180 μg·m−3 pro vyhlášení smogové situace na území Prahy nedošlo. Průměrná koncentrace na předměstských a městských stanicích v roce 2021 byla v rámci období let 2011–2021 nejnižší.

U všech ostatních sledovaných znečišťujících látek jsou imisní limity také plněny.

V roce 2021 byl na celkem 13 stanicích ČHMÚ vyhodnocen index kvality ovzduší (IKO). Na všech hodnocených stanicích převažoval první stupeň IKO (velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší), a to z 53 – 77 %. Druhý stupeň IKO (přijatelná kvalita ovzduší) se v roce 2021 vyskytoval ze 23 – 46 %.  Třetí stupeň IKO (zhoršená až špatná kvalita ovzduší) se vyskytoval pouze na dvou dopravních stanicích ve více než 1 %. Na ostatních stanicích byl pak výskyt třetího stupně pod 1 % případů.

Dobré rozptylové podmínky byly v roce 2021 zaznamenány ve 269 dnech (73,7 %), mírně nepříznivé rozptylové podmínky se vyskytly v 79 dnech (21,6 %), nepříznivé rozptylové podmínky pak v 17 dnech (4,7 %).

 

Další zdroje informací - Atlas životního prostředí Prahy, portál ČHMÚ


 

16. května 2005
30. dubna 2024