Co je Plán
- 1 minuta čtení
Metropolitní plán je připravovaný nový územní plán Prahy. K čemu takový plán slouží? Územní plán je plánem rozvoje města nebo obce a podle zákona ho v Česku musí mít každá obec, tedy i Praha. Jedná se jednoduše o předpis, který určuje, jak se bude město v následujících deseti až dvaceti letech rozvíjet: kde se stavět smí a kde nesmí, kde má vzniknout park, kudy povede nová silnice, kde mají být školy, školky, nemocnice a jak moc se má proměnit podoba každé části města. Musí přitom nastavit vyvážené podmínky mezi veřejným zájmem a soukromými zájmy obyvatel, stavebníků a investorů, a to celé v zájmu udržitelného rozvoje města. Úkolem plánu je sladit všechny tyto mnohdy protichůdné požadavky, a vytvořit tak přehledné a stabilní prostředí, ve kterém platí jasná pravidla.
Územní plán tak nejen stanovuje určité limity, ale zároveň vlastníkům garantuje právo využívat pozemky v souladu se schválenými podmínkami. Závazný je pak pro úředníky na stavebním úřadě, kteří rozhodují o povolení k umístění konkrétní stavby právě na základě posouzení souladu s územním plánem.
Jelikož současný plán platí již od roku 1999 a (nejen) Praha se za tu dobu výrazně proměnila, potřebujeme plán nový, který bude umět reagovat na otázky bydlení, klimatické změny i potřebu veřejné vybavenosti.
Jak Plán vzniká
Příprava Metropolitního plánu je složitý proces, který ovlivňuje politická reprezentace (zadavatel), architekti a urbanisté (zpracovatel) i nezávislý státní dohled (pořizovatel). Do celého procesu v zákonem stanovených termínech vstupuje celá řada institucí a svoji připomínku ke vznikajícímu plánu může vyjádřit také každý občan.
Zadavatelem Metropolitního plánu je samospráva hlavního města Prahy, tedy její politická reprezentace. Zadání Metropolitního plánu schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy v září 2013 a stanovilo v něm hlavní cíle územního plánu. Zastupitelstvo bude schvalovat i definitivní návrh plánu.
Pořizovatelem Metropolitního plánu je Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy. Aby byla zajištěna jeho nezávislost na měnící se politické vůli, má stejný status jako například stavební úřady – jedná se o tzv. orgán státní správy v přenesené působnosti. Úkolem pořizovatele je zajistit zákonnost celého procesu a posoudit, zda je vypracovaný návrh územního plánu v souladu se schváleným zadáním, nadřazenou dokumentací i zákony. Pořizovatel také řídí proces projednávání návrhu územního plánu a vypořádává veškeré připomínky dotčených orgánů, městských částí i veřejnosti.
Zpracovatelem Metropolitního plánu, tedy tím, kdo samotný plán kreslí a navrhuje, je Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Úkolem zpracovatele je vypracovat návrh plánu tak, aby splnil všechny požadavky zadání, splnil podmínky a úkoly stanovené v Zásadách územního rozvoje a současně respektoval zákony ČR. V dalších fázích projednávání IPR zapracovává do návrhu i vzešlé připomínky.
Proč mě má Plán zajímat
Metropolitní plán je důležitý téměř pro každého, kdo v Praze žije nebo jen pracuje. Z Metropolitního plánu se totiž dozví, nakolik a jakým způsobem se může v budoucnu proměnit jeho bezprostřední okolí.
Při koupi nemovitosti je zase možné se podívat, zda se v dané lokalitě nechystá něco, co by mohlo ovlivnit místní kvalitu života, zda tu vznikne třeba nový park nebo v okolí přibude nová škola či školka.
Majitelům pozemků Plán osvětlí, jak s ním mohou nakládat a kde se bude či nebude moci stavět. Plán zároveň investorům stanovuje pravidla, která má připravovaný záměr respektovat.
Čemu Plán slouží
Územní plán je součástí celého systému tzv. územně plánovacích dokumentů. Ty stanovují pravidla a regulativy pro rozvoj území v různé podrobnosti a perspektivě od nejobecnější Politiky územního rozvoje, která platí pro celé území České republiky, až po nejpodrobnější studie, které stanoví detaily pro konkrétní čtvrť či lokalitu ve městě. Územní plán je tak nejdůležitějším dokumentem pro budoucnost Prahy a její podobu i pro to, jak se bude hlavní město rozvíjet a jak bude vypadat.
Územní plán slouží především pro rozhodování o možnosti realizace různých záměrů ať už se jedná o stavbu rodinného domu, školky, školy nebo realizaci parku. Pro samosprávu představuje zásadní podklad pro rozhodování co se má kde z veřejných peněz vybudovat, co je potřeba prioritně podpořit a co může naopak počkat. Týká se to zejména oblasti technické a dopravní obslužnosti, zajištění dostatečné sítě škol, školek a zdravotnických zařízení.
Vlastníkům pozemků Plán stanoví, jak mohou se svým pozemkem nakládat a kde se bude či nebude moci stavět. Plán investorům zároveň stanovuje pravidla, která má připravovaný záměr respektovat.